Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

czechpointPolicko.czMuzeum papírových modelůhttp://www.sportvpolici.cz/Místní akční skupina Stolové hory

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Podání žádosti o autentizační údaje pro druhou vlnu EET

Typ: ostatní
EET16.2.2017, Zdroj: Finanční správa
Druhá vlna elektronické evidence tržeb startuje již 1. března 2017. Dotkne se odhadem 250 tisíc podnikatelských subjektů z maloobchodu a velkoobchodu.

Finanční správa nabízí podnikatelům možnost vyzvednout si autentizační údaje na územních pracovištích FÚ v rozšířených úředních hodinách, a to v termínu od 13. do 28. února 2017, vždy pondělí až čtvrtek od 8 do 17 hodin, v pátek od 8 do 15 hodin. Celý proces nastavení pokladního zařízení vyžaduje jistou časovou rezervu, proto apelujeme na podnikatele, aby si autentizační údaje vyzvedli co nejdříve a nevystavovali se zbytečným komplikacím spojeným s prodlením.

Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je právě podání žádosti o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu, prostřednictvím EPO formuláře žádosti, který je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky, anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu. Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit.
Pomocí autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace Elektronická evidence tržeb. Zde si podnikatel po přihlášení zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci tržeb, který je nutno nainstalovat do pokladního zařízení.

Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém nebo v ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.

Obchodní činnosti, spadající do druhé vlny, jsou uvedeny v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) v kódu 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47. Jedná se například o „kamenné“ prodejny, pojízdné prodejny, e-shopy, podomní prodejce a další. Naopak prodej vlastních výrobků do této vlny nespadá.

Kompletní informace o evidenci tržeb naleznete na www.etrzby.cz. Velmi užitečný souhrn nejčastějších dotazů a odpovědí naleznete v sekci Nejčastější dotazy podnikatelů.

 

 

Obchodníci nestihnou registrace pro druhou vlnu EET, varují dodavatelé pokladen

7. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Aby se všechny prodejny zvládly přihlásit do systému elektronické evidence tržeb, muselo by se jich registrovat deset tisíc denně. Zatím ale podobné množství přibývá za týden. Ministerstvo financí přitom nebude tolerovat nedostatky jako u loňské první vlny.

Necelý měsíc zbývá do spuštění druhé vlny EET, která se bude týkat maloobchodu a velkoobchodu. Na rozdíl od mnoha restauratérů, kterých se týkala první vlna, obchodníci zavedení EET podporují. I když s jeho nástupem budou spojeny výdaje. 

„Zákon přinese pro běžného provozovatele plnosortimentní prodejny potravin nepochybně zvýšené náklady. Dle našich průzkumů až 80% obchodníků, např. v rámci Družstva Eso Market, nedisponuje zařízením, které je schopno elektronické komunikace,“ komentuje reálný stav mnoha malých českých obchodů Jiří Štorch, člen představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a předseda Družstva Eso Market.

Asociace od začátku podporovala zavedení elektronické evidence tržeb, protože její členové jsou přesvědčeni, že tento zákon dokáže alespoň zčásti narovnat pokřivené prostředí českého trhu. Odmítá ale zároveň jakékoliv výjimky, které by podle zástupců AČTO celou normu jen znepřehlednily, podvodníkům by umožnily se nové povinnosti vyhnout a negativní dopady by pocítili pouze poctiví obchodníci.

Povinnost přichází po vánoční špičce

Druhá vlna EET přitom pro obchodníky nepřichází v příliš vhodný čas. Po rekordních vánočních prodejích a lednových výprodejích, případně období výměn či reklamací nevhodných vánočních dárků, bývá únor tradičně jedním z mála období, kdy si mohou obchodníci trochu odpočinout.

Letos se však budou muset věnovat přípravám na nástup EET. „Naplánování termínu pro zavedení povinnost EET pro obchodníky je dle mého trochu nešťastné, protože neměli prakticky čas se touto záležitostí zabývat. Co se se týká e-shopů, tak dle odhadů má řešení pro EET nějak zajištěno asi 25 procent,“ konstatuje Miroslav Uďan, šéf společnosti Shoptet.

Informace o elektronické evidenci tržeb na jednom místě. Připravili jsme pro vás Speciál k EET.

Start druhé vlny bude podle dosavadního průběhu výrazně komplikovanější, než start vlny první. Ta se týkala více než čtyřiceti tisíc restauratérů a hoteliérů. Obchodníků je však zhruba čtvrt milionu. Zatím se jich přitom registrovalo jen několik desítek tisíc.

 „Vzhledem k tomu, že celý proces nastavení pokladního zařízení vyžaduje jistou časovou rezervu, apeluji na podnikatele, aby si autentizační údaje vyzvedli co nejdříve,“ upozorňuje Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství.

Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je právě podání žádosti o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu, prostřednictvím EPO formuláře žádosti, který je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu.

Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit. Pomocí autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace Elektronická evidence tržeb. Zde si podnikatel po přihlášení zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci tržeb, který je nutno nainstalovat do pokladního zařízení.

Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém nebo ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.

Zpoždění přinese zmatek

Prodejci pokladních systémů varují, že neregistrovaných obchodníků je zatím tolik, že se plynulý náběh druhé vlny nedá očekávat. „Pokud by vše mělo jít plynule, muselo by ode dneška podávat žádost 10 tisíc podnikatelů denně. Zatím to je však počet za týden, nikoli za den. K tomu je třeba počítat s omezenou kapacitou dodavatelů pokladen,“ upozorňuje Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka.

„Podle nás je to na samé hranici možností. Přístup podnikatelů je velmi laxní. Ignorují časovou náročnost příprav i to, že kapacita finančních úřadů a dodavatelů pokladních řešení je omezená,“ dodává Michal Wantulok.

 „Bohužel se obáváme, že se zopakuje scénář první vlny, kdy podnikatelé přípravu podcenili a na poslední chvíli bez rozmyslu kupovali neprověřená řešení. Řada z nich doteď bojuje s přetrvávajícími technickými problémy nebo s tím, že zvolený systém nevyhovuje jejich potřebám,“ připojuje Michal Wantulok.

Podnikatelé z druhé vlny EET by přitom neměli hřešit na to, že jim ministerstvo financí bude případné nedostatky či pozdní registraci tolerovat.   „Podnikatelé z druhé vlny vstupují okamžitě do ostrého provozu, kde není pro omyly prostor.  Ministerstvo financí navíc dalo najevo, že kontroly budou častější a přísnější. Opět tedy platí, že kdo situaci podcení a nezahájí evidenci k 1. březnu, ten nemůže očekávat, že kontrola přimhouří oko,“ varuje Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous.

Naopak podnikatelé se podle něj nemusejí obávat se postihu, pokud vinou technických problémů při zapojování pokladny bude docházet k výpadku v evidenci. „Na to zákon myslí a situaci dokonce výrazně zjednodušuje. Dle metodického pokynu - konkrétně části 4.3, pátého odstavce - je možné platby přijaté v době výpadku doposlat jako jednu sumární částku,” vysvětluje Petr Filipec.

Přestože se druhá vlna týká výrazně větší skupiny podnikatelů, než vlna první, není podle Petra Filipce ze strany ministerstva financí tak dobře připravena, jako loňská premiéra EET. „Finanční správa se bohužel tváří, jako by vše důležité bylo řečeno již s první vlnou. Přitom je jasné, že specifických problémů se v druhé vlně vynoří více, než tomu bylo v prosinci. Velmi bychom ocenili bližší informace a doplňující pokyny, abychom je dokázali předat zákazníkům a zapracovat je do svých materiálů. Náš vlastní EET specialista je pro naše klienty často jediný, kdo jim s výkladem zákona dokáže obratem poradit,“ upozorňuje Petr Filipec.

Někdy stačí aktualizace, jindy levná aplikace

Až během února se budou desítky tisíc obchodníků rozhodovat, jaké zařízení pro evidenci tržeb zvolí. U některých starších typů pokladen stačí aktualizovat jejich software a s vlastními řešeními přišli například i mobilní operátoři. Zákon přitom nijak nestanovuje specifikace pokladního řešení, podmínkou je pouze propojení se systémem EET a možnost tisku účtenek. „Pokladna pro EET nemusí být nutně fyzické zařízení, ale může jít o aplikaci používanou prostřednictvím počítače nebo mobilního zařízení. Čistě softwarové řešení může přitom podnikatelům ušetřit mnoho peněz,“ upozorňuje Jaroslav Hansal, jednatel společnosti Bohemiasoft.

Softwarové pokladní systémy představují aplikace instalované do počítačů a mobilních zařízení nebo cloudová řešení využívaná prostřednictvím internetového prohlížeče z libovolného zařízení s připojením k internetu. Jejich výhodou je cena, protože nevyžadují žádnou vstupní investici do pokladen a firma či podnikatel platí za službu pouze pravidelný měsíční poplatek ve výši několika desítek korun.

Dalibor Dostál

 

 

Evropské fondy zažívají nejhorší období v historii. Firmy proklínají politiky

15. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zástupci jednotlivých ministerstev slibovali, že se již nebudou opakovat chyby z předchozích let. Místo slibovaného zlepšení však současné problémy překonávají v tom negativním vše, co firmy v tuzemsku zažily.

Evropské fondy měly být pro české firmy vítanou příležitostí jak financovat rozvoj perspektivních projektů. Dobrá myšlenka se však kvůli chybám tuzemských politiků a neschopnosti úředníků stala pro manažery domácích podniků černou můrou. Pro celou českou ekonomiku je současný stav obrovskou konkurenční nevýhodou. Ve vyspělých zemích na západ od našich hranic se totiž firmy s podobným břemenem nemusí potýkat. „Je to, bohužel, náš český vynález,“ podotýká Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory.

Místní podnikatelé upozorňovali na řadu chyb během plánovacího období 2007 až 2013. Politici se při nástupu současné vlády dušovali, že je odstraní a firmy se mohou v současném období 2014 až 2020 těšit na uživatelsky vstřícné a férové prostředí. O to větší je pro podniky šok, že současné plánovací období je v tomto ohledu ještě mnohem horší. Problémů, se kterými se evropské fondy v současném období potýkají, je celá řada. Mnoho z nich souvisí s portálem ISKP14+, který má sloužit pro vyplňování a podávání elektronické žádosti o podporu projektu z fondů EU, a systémem MS2014+ pro administraci, řízení, monitoring a kontrolu operačních programů.

„Záleží na tom, co porovnáváme. Pokud porovnáme stav dnes se stavem v roce 2015, tak to už alespoň ‚nějak‘ funguje. Nicméně, pokud porovnáváme s obdobím 2007 až 2013 nebo 2004 až 2006, tak je to to nejhorší, co tu kdy bylo,“ upozorňuje Richard Lev. Funkčnost elektronického systému však není jediným problémem. Které závady patří mezi ty nejzávažnější? „Špatně funkční až nefunkční systém ISKP, nejednotnost metodického prostředí, změny v již vyhlášených Výzvách, nedodržování harmonogramu Výzev a to u všech programů,“ popisuje Richard Lev. 

„Když použiju trošku nadsázky: Je to jako kdyby České dráhy vyhlásily jízdní řád, a při čekání na vlak jste se dozvěděl, že vlak byl buď úplně zrušen, nebo pojede (možná) za měsíc, nebo že to není vlak, ale letadlo a nejede do Prahy, ale do Bratislavy…“ popisuje Richard Lev úskalí, na které české firmy při čerpání evropských fondů narážejí.

Změny pravidel během zápasu

Typickým příkladem překvapivých zvratů je podle něj například program OPPIK – Technologie. „MPO pro tuto Výzvu vyhlášenou v roce 2015 a vyhodnocenou v prosinci 2016 vydalo velmi tvrdé závazné ukazatele v oblasti nárůstů obratu, zaměstnanců a podobně. Což je v pořádku. Nicméně řada projektů i přes to získala 100 bodů – to jest nastavili si závazné ukazatele velmi tvrdě a v současné době nesplnitelně,“ popisuje Richard Lev.

MPO podle něj všem těmto projektům dotaci přiznalo. „Potud je to v pořádku. Nesplnění závazného ukazatele automaticky vede k odebrání celé dotace, ale u těchto projektů MPO, z neznámých důvodů, uvažuje o tom, že při nesplnění závazného ukazatele bude dávat sankci pouze zhruba 10 procent. Což je zásadní změna pravidel po ukončení hodnocení, je to v rozporu s metodikou,“ upozorňuje Richard Lev. Pokud by ministerstvo skutečně tímto způsobem rozhodlo, zvýhodnilo by část podniků.

„Každý, kdo o tomto ‚neobvyklém‘ kroku věděl, byl předem automaticky vítěz. Doufám, že od tohoto záměru MPO upustí, neboť by se jednalo o totální porušení pravidla transparentnosti rozdělování dotací,“ zdůrazňuje Richard Lev.

Nejednotný výklad zůstává

Celkově se podle něj stále nedaří odstraňovat nejednotný postup jednotlivých úřadů či úředníků k výkladu pravidel pro evropské fondy. Některé nejednotnosti byly odstraněny, jiné naopak přibyly. „To jsme však teprve na začátku období a zatím aktivně nezasáhly finanční úřady, to bude teprve ‚veselo‘. Aktuálně se vždy snažíme příslušné orgány upozornit na odporující si výroky a tak zhruba do tří měsíců se nám podaří získat sjednocující stanovisko – je zde vidět snaha,“ popisuje Richard Lev.

Chyby administračního systému MS2014+, které týrají žadatele v ostrém provozu, by podle odborníků musely být v jakékoliv civilizované zemi odstraněny již během testovacího provozu. Pokud by závady neovlivňovaly miliardy z evropských fondů, bylo by úsměvné sledovat, jak nedokonalý produkt jsou čeští politici a úředníci schopni nasadit do provozu, a především zaplatit z veřejných peněz.

„Některé šedé záložky, tedy nepovinné k vyplnění, poskytovatelé dotace požadují vyplnit. Nejednotně s jejich metodikou,“ zmiňuje Richard Lev. Další závadou je pomalost a nestabilita celého softwaru. Podle odborníků jsou jeho závady tak závažné, že se přímo promítají do výsledků žádostí o dotace. „Žadatelé například ve výzvě 060 OPZ nemohli podat svoji žádost kvůli chybě na straně TESCO SW, jelikož alokace výzvy byla překročena zhruba po hodině a půl od otevření příjmu žádostí. Tato chyba systému měla jednoznačně vliv na pořadí podaných žádostí a tím pádem i na to, které žádosti podporu dostaly a které ne,“ upozorňuje Richard Lev.

Nefungují ani základní funkce systému

Mezi další závažné chyby patří i to, že helpdesk funguje pouze emailem, a jeho reakce jsou velmi pomalé. V systému dokonce nefungují (OPPIK) nebo fungují velmi špatně (OPŽP) i tak základní funkce, jako je modul Žádosti o platbu. „Což je značně nepříjemné, pokud chcete mít zavčas peníze z řádně provedeného projektu na účtu,“ konstatuje Richard Lev.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je v Česku garantem čerpání evropských dotací, se však kritice systému brání. „Systém úspěšně prošel Auditem designace, to jest ověřením funkcionalit v souladu s požadavky Evropské komise. Není pravdou jeho deklarovaná nefunkčnost,“ reaguje na výhrady uživatelů k chybám v systému Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.

Nepřehlednost a složitost celého procesu získávání evropských dotací vede tuzemské podnikatele k hledání netradičních řešení. Od ledna 2017 tak mohou podnikatelé využívat také ojedinělou online aplikaci MujGrant.cz, která jim dává možnost zpracovat si žádost o dotaci vlastními silami, ve velmi krátkém čase a mnohdy kvalitněji, než při zapojení klasické poradenské firmy.

„V rámci MujGrant.cz si podnikatel sám zjistí, na co může žádat. Zřídí si přístup. Určí si, kolik ho tato služba bude stát. Je na něm, kdy začne a jak bude postupovat. Zpracování žádosti i výsledek má pod svojí kontrolou. Každá část je vybavena nápovědou, a pokud si uživatel neví rady, připlatí si za poradce. MůjGrant.cz je navíc naprogramován na platformě Microsoft SharePoint. Aplikace je bezpečná a robustní a uživateli nehrozí, že o své citlivé údaje přijde,“ vysvětlil spoluautor řešení a spolumajitel společnosti Naviga 4, Miloš Blaškovan.

Enormní zájem o dotační žádosti vede často k uzavření příjmu žádostí jen několik dní po zahájení. Na počátku minulého roku české firmy podaly více než 1100 žádostí v celkovém objemu 5,8 miliardy korun. K dispozici však byla pouze 1,5 miliardy korun, které navíc ještě stále nejsou ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleny. Nyní se ve dvou výzvách programu Technologie rozděluje 1,8 miliardy korun. Zájem bude opět mnohonásobně převyšovat přidělené dotace.

Další zmatek mohou přinést soudy

„Evropské dotace mají bohužel špatnou pověst. Ta mimo jiné pramení ze složitosti a malé srozumitelnosti, což odrazuje nezkušené žadatele. Moderní online aplikace jsou naopak jednoduché, přehledné a transparentní. Uživatel ví, za co platí a co za to dostane. Propojení těchto dvou světů může odstartovat revoluci v dotačním byznysu,“ oceňuje inovaci Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu a ekonomický poradce v České spořitelně.

Zatímco elektronické nástroje by mohly proces přidělování zjednodušit, tuzemské soudy by ho mohly naopak zkomplikovat. Dosud se totiž zdálo, že rozhodnutí o nepřidělení dotace není možné jakkoliv změnit a že na dotaci není právní nárok. „Podle mého názoru je možné se proti rozhodnutí o nepřidělení dotace odvolat, a to jak ve správním, tak později v soudním řízení,“ říká Zdeněk Zůna z advokátní kanceláře eLegal. Vychází přitom z precedentního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Tato revoluční změna sice může pomoci jednotlivým firmám získat zastání proti rozporuplným a často nelogickým rozhodnutím jednotlivých úředníků, nicméně může dále ovlivnit čerpání dotací, protože přibude další subjekt, který začne zasahovat do přidělování evropských peněz.

Dalibor Dostál 

 

 

Sněmovna: Prodejci klimatizací budou muset zajistit mon…

21.2.2017, Zdroj: ČTK

Prodejci klimatizace budou muset zajistit kupujícím její odbornou montáž, jinak jim bude hrozit stotisícová pokuta. Při neodborné instalaci hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry. Schválila to dnes opětovně Sněmovna v rámci novely o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, a to i s úpravami Senátu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senát v navrhované novele zrušil v souladu s unijní směrnicí povinnost pořádat každé tři roky školení pro ty, kdo budou klimatizaci instalovat, pokud o to neprojeví zájem. Certifikát by mohli tito pracovníci získat i v zahraničí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se senátními úpravami souhlasil.

Novela v návaznosti na unijní předpisy zavádí povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné montáži. Při neodborné instalaci hrozí úniky nebezpečných látek, mimo jiné fluorovaných skleníkových plynů, do atmosféry.

Norma také zavede nové sankce za úmyslné vypouštění fluorovaných plynů do ovzduší. Fyzické osoby by podle předlohy mohly dostat pokutu od 100.000 do jednoho milionu korun, právnické osoby od půl do 1,5 milionu korun.

Norma se týká nejen klimatizací, ale i některých větších chladicích zařízení nebo tepelných čerpadel. Lednice nebo mrazničky do této skupiny nepatří, protože mají uzavřený chladicí okruh a nekompletují se, pouze zapojují do zásuvky.

Zákon se přizpůsobuje nařízení Evropského parlamentu. Prodejci by podle něj měli povinnost zajistit, že instalaci provedou certifikované osoby. Zároveň musejí vést evidenci, kolik zařízení prodají i kdo je namontoval. Kontrolovat je bude Česká obchodní inspekce.

Fluorované skleníkové plyny mohou způsobovat globální oteplování a negativně ovlivňují klimatický systém Země. V atmosféře mohou přetrvat několik desítek let. Jejich spotřeba od konce 90. let 20. století vzrostla, protože se používají v chladicích zařízeních, klimatizacích, tepelných čerpadlech a v protipožární ochraně.

 

 

 

3 514 lidí nedodrželo vloni režim "na neschopence", čekal…

20.2.2017, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) provedly od ledna do prosince 2016 celkem 153 500 kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců. Vloni tak byl zkontrolován přibližně každý desátý nemocný na tzv. neschopence (ukončeno 1 584 879 dočasných pracovních neschopností). Postih byl udělen 3 514 pojištěncům. Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že je to o 136 postihů méně než za stejné období roku 2015.

Pojištěnci, u nichž lékař rozhodl o dočasné pracovní neschopnosti, mají povinnost dodržovat stanovený režim a umožnit kontrolu jeho dodržování. Jsou mj. povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou a dodržovat vycházky určené ošetřujícím lékařem. Zpravidla mohou být vycházky povoleny nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin.

Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců provádějí pověření zaměstnanci OSSZ na základě vlastního výběru, z podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele. Pokud se potvrdí, že k porušení režimu skutečně došlo, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského, tzv. postih. Záznam o kontrole při porušení režimu se zasílá dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.

Tabulka: Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců k 31. 12. 2016

Kraj

Počet provedených kontrol

Počet postihů

Hl. město Praha

7 394

149

Jihočeský

6 455

87

Jihomoravský

19 665

262

Karlovarský

7 371 

316

Královéhradecký

12 397

218

Liberecký

5 951

147

Moravskoslezský

18 719

332

Olomoucký

10 885

258

Pardubický

11 261

270

Plzeňský

14 716

548

Středočeský

16 051

299

Ústecký

10 273

242

Vysočina

5 782

129

Zlínský

6 610

257

Celkem ČR

153 500 

3 514

Tiskové materiály ČSSZ


Vytvořeno: 27. 2. 2017
Poslední aktualizace: 23. 3. 2017 03:42
Vložil: Rudolf Vaníček