Město Police nad Metují
Police nad Metují

Socha svatého Prokopa

Skulptura stojí na konci Kostelní ulice, na mostě před bývalým tzv. „podklášterním mlýnem" čp. 3.

Svatý Prokop, který na nás ze zdobeného podstavce z výšky pohlíží, je jeden z nejstarších českých světců a rovněž jeden z českých zemských patronů. O životě Prokopa se nedochovalo dost spolehlivých historických zpráv, o to barvitější jsou však legendy. Narodil se kolem roku 985 v Chotouni u Českého Brodu; nejdříve byl prý knězem, později vstoupil do benediktinského kláštera a usadil se jako poustevník na Sázavě. Zde byl podle legendy pokoušen ďáblem, kterého však zapřáhl do pluhu a popoháněje jej křížem s ním oral. V sázavských lesích se setkal s knížetem Oldřichem, jenž zde byl na lovu, a který mu dopomohl k založení sázavského kláštera (1032), v němž se pěstovala slovanská liturgie a kde se stal opatem.

sv. Prokop


Zemřel roku 1053. Již 4. července 1204 byl přičiněním českého krále Přemysla Otakara I. prohlášen papežem Inocencem III. za svatého. Jeho ostatky spočívají od roku 1588 v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě, je patronem rolníků a horníků.

Svatý Prokop bývá zobrazován jako řeholník (tak je zpodobněn jako jedna ze soch před polickým kostelem), v 16. až 18. století bývá často zobrazován jako opat s mitrou na hlavě a s opatskou berlou v levici, pravá ruka drží kříž, kterým podle pověsti popoháněl zapřaženého ďábla (což je i případ popisované „naší" sochy). Individuálním atributem někdy bývá ďábel, kterého drží u svých nohou na řetěze. Takto zobrazeného jej můžeme spatřit na balustrádě v předdvoří u jižního průčelí kostela broumovského kláštera, nebo jako menší sochu, umístěnou v nice podstavce mariánské statue na broumovském náměstí.

Socha sv. Prokopa, stojící v Polici nad Metují před čp. 3 v Kostelní ulici, je zapsaná kulturní památka města Police nad Metují (evidenční číslo 1851). Antonín Cechner, autor Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu broumovském (1930) hodnotí plastiku jako „výborně tesanou sochu v značně sklonitém postoji", a domnívá se, že „dle všeho" pochází od sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Dnes však převládá názor, že dílo pochází z dílny jeho spolupracovníků. Musela by tedy pocházet z doby kolem roku 1706, kdy Jan Brokof se svými syny tvořil sousoší P. Marie na náměstí v Broumově, protože potom již Brokofové žádnou zakázku od Břevnova nedostali.

Připomeňme, že významný český sochař Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731) patřil spolu s Matyášem Bernardem Braunem k vůdčí dvojici sochařů českého vrcholného baroka. Byl to syn sochaře Jana Brokofa (připomenutého v minulém čísle) a je především znám jako autor vynikajících soch na Karlově mostě v Praze (sousoší sv. Barbory, Markéty a Alžběty, sousoší sv. Františka Xaverského, sousoší sv. Františka Borgiáše, sousoší sv. Vincence Ferrarského a sv. Prokopa, socha sv. Kajetána, sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana, socha sv. Víta).

Socha sv. Prokopa byla v Polici postavena roku 1746. Byl to dar břevnovsko-broumovského opata Benno II. Löbla (1738-1752) polické obci. Náklad na postavení skulptury, která se sem zřejmě dostala z Broumova (koneckonců jako více jiných soch) činil 30 kop míšeňských grošů a napůl se o něj rozdělili polická obec a poličtí sousedé. Socha však nebyla postavena na dnešním stávajícím místě, ale před tzv. „Městským mlýnem" na konci města na začátku Mezihorního údolí (dnes je to čp. 195 v Nádražní ulici). Teprve roku 1857 byla socha přenesena na nynější místo před podklášterní mlýn. Zaznamenal nám to tehdejší městský radní, truhlář Vendelín Mrnka: „Roku 1857 byl u sv. Jana ten most rozšířený a naproti sv. Prokop postaven, který dříve u městského mlýnu stál. V tu dobu byla vystavěná fabrika na přízi předení a ten celý plac zplanýrovaný byl na obecní útraty." Je pochopitelné, že místo pro sochu před staveništěm přádelny na len Františka Freiwalda příliš vhodné nebylo; je také možné, že socha udělala místo předpokládané nové silnici (jistě se o ní již v té době hovořilo) z Police na Mýto (a později dále do Hronova). Silnice se začala budovat roku 1864. Socha sv. Prokopa byla poprvé restaurovaná (či spíše jen polychromovaná a vyzlacená) roku 1871 nákladem známého polického mecenáše Augustina Kejdany (rovněž díky jemu má ostašská kaple věžičku a Police měla svou první mateřskou školku). Podruhé byla socha obnovena roku 1997. Není to zas tak dávno, abychom si nepamatovali, že socha (spolu s protější sochou sv. Jana Nepomuckého) byla v červnu odvezena do restaurátorského ateliéru akademického sochaře Antonína Wagnera ve Dvoře Králové nad Labem. 9. září 1997 byla umístěna na původní místo. Restaurace obou soch přišla polickou obec na 510.000 Kč. Co však soše sv. Prokopa dnes chybí, je jeden z atributů světce: kříž v pravé ruce, kterým podle legendy popoháněl ďábla za pluhem. Kterému zloději se mohl hodit nevím, každopádně by ale za ten pluh zasloužil zapřáhnout sám...